15. října 2018 Aktuality z diecézní Charity

Ohlédnutí za aktivitami komunitního týmu

Mnoho drobných akcí tvoří celek komunitního působení v sociálně vyloučené lokalitě v Ostravě-Kunčičkách. Co všechno se podařilo uskutečnit od začátku roku a jak se daří zapojovat místní komunitu? Přečtěte si více v článku věnovaném komunitní práci.

Otevírání nových cest

To jak odlišně můžeme vnímat pro mnohé běžnou věc, jako jsou třídní schůzky, ukázalo neformální setkání rodičů s učiteli během netradičních třídních schůzek. „Chtěli jsme odstranit bloky v komunikaci, které mohou být způsobeny různými faktory, např. obavami z autorit,“ vysvětluje Růžena Dunková, jedna z komunitních pracovnic diecézní Charity a pokračuje: „ve spolupráci se členy Komunitní skupiny – Společná cesta jsme předem oslovili učitele, abychom se domluvili jak postupovat. Jednotlivé rodiče jsme pak pozvali na setkání mimo školu a právě neformální atmosféra pomohla k tomu, že přišli i ti, kteří běžně do školy nedocházejí.“ V lednu se tak
v „improvizovanou školní třídu“ proměnilo prostřední zasedačky střediska Horizont. To rodiče z lokality velmi dobře znají, protože mnoho dětí se zapojuje do volnočasových aktivit, které nízkoprahové zařízení pro místní připravuje. O tři měsíce později pak proběhly třídní schůzky na Základní škole Škrobálkova, na ty už byli rodiče po předchozí zkušenosti dobře připraveni.

Retroline aneb jak to všechno začalo

U příležitosti Světového dne sociální práce, který se slaví počátkem dubna, připravil studentský spolek Zebra ve spolupráci s Fakultou sociálních studií setkání věnované studentům sociální práce, odborníkům i praktikům. Komunitní práci přijeli na půdu Ostravské univerzity představit také Růžena Dunková za Diecézní charitu ostravsko-opavskou a Silvie Váňová, Jaromír Didi a Barbora Miková za Komunitní skupinu – Společná cesta. Technikou retro line, která rekapituluje působení skupiny od samého začátku v roce 2014 až do dnešních dnů, popsali jednotliví mluvčí zásady úspěšné komunitní práce. Ty tvoří zejména zapojení místních obyvatel do aktivního života. „Podstatou je pak naučit obyvatele vyloučených lokalit spojit své síly a společně pracovat na proměně svých životních podmínek k lepšímu,“ popisuje základní kameny komunitní práce Růžena Dunková a doplňuje důležitost zapojení všech, kteří v lokalitě fungují (sousedé, místní instituce a organizace, lokální samospráva). Posluchače pak nejvíce zaujaly informace o aktivní činnosti v lokalitě, které Společná cesta spolu s komunitním týmem pořádá, jako např. sousedské slavnosti, akce pro rodiny s dětmi, pravidelné setkávání s institucemi, apod. 

Zde je můj domov, zůstanu

Sounáležitost, sdílení informací a podpora jsou jedny ze znaků komunitního působení. Solidaritu s obyvateli ostravské lokality Bedřiška, kterým hrozí ztráta bydlení, vyjádřili také místní z Kunčiček. Během červencového happeningu podpořili domkaře z Bedřišky a nabídli jim možnost si o problémech, které řeší popovídat, poradit se a nabídli jim psychickou podporu.

Komunitní práce Diecézní charity ostravsko-opavské působí v sociálně vyloučené lokalitě Ostrava-Kunčičky od r. 2015. Cílem je zapojit místní obyvatele, organizace a samosprávu a společně je pozitivně motivovat ke změnám. Komunitní tým pracuje na zlepšení komunikace, rozvíjení sousedských vztahů v lokalitě a usiluje o větší povědomí o právech a povinnostech obyvatel lokality.

Projekt Komunitní práce v Osadě míru je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.